Historie a současnost

První dochované zprávy o mlýně v obci Borovy na břehu řeky Úhlavy jsou téměř pětset let staré. Po třista let s vyjímkou let znárodnění je v majetku rodiny Prokopů. Dnešní vzhled hlavní budovy třípatrového borovského mlýna je výsledkem různých přestaveb, z nichž tu nejzásadnější provedl roku 1885 pan František Prokop. K té nechal v roce 1897 přistavět dvoupatrové skladiště na mouku.

Tyto dvě provozní budovy tvoří dodnes dominantu mlýna. Od této doby je mlýn v Borovech největším mlýnem na řece Úhlavě s převahou obchodního mletí.Od roku 1927 je veden jako veřejná společnost K.Prokop-válcový mlýn v Borovech.O velikosti mlýna svědčí kontingent z roku 1935 na 12 092 q pšenice
a 3 340 q žita a stálých 16 zaměstnaců. Uvádí se,že mlýn ve třicátých letech poháněla Francisova turbína o největším výkonu 55 HP a naftový motor o výkonu 65 HP. Z mlýnských strojů stojí za zmínku na tehdejší dobu moderní vybavení : 5 dvoupárových válcových stolic na pšenici, 2 dvoupárové žitné stolice,
4 reformy, 4 rovinné vysévače , 2 aspirační skříně apod. Velikost mlýna a na svou dobu dobré strojní vybavení určilo po roce 1945 jeho další osud .

V roce 1949 je mlýn znárodněn a podnik převeden do majetku Západočeských mlýnů, národního podniku.Tím je násilně přerušena téměř 250 - ti letá tratice mlynářského rodu Prokopů v Borovech.Výroba však naštěstí nekončí .V padesátých letech je zvýšena kapacita mlýna namontováním starších strojů ze zrušených mlýnů.Provoz se v průběhu šedesátých a sedmdesátých let částečně modernizuje a specializuje pouze na mletí pšenice.

V roce 1991 je mlýn restituován. V roce 1992 potomci původních majitelů zakládají společnost Prokop mlýn Borovy s.r.o. a tradice mlynářského rodu pokračuje. Postupně dochází k obnově strojního zařízení mlýna
a balírenské linky na spotřebitelské balení.Kvalita výrobků je denně sledována v moderně vybavené laboratoři. V současné době je kapacita mlýna okolo 100 t pšenice za 24 hodin .